Nechcem od teba nič viac, len aby si bola sama sebou. Vážim si ťa za tvoje pravdivé city, nie za uprataný byt, navarenú večeru a poslušný sex. Vážim si ťa za tvoju divokú svobodu, nie za to, koľko peňazí nosíš domov. Vážim si ťa za tvoj kúzelný vnútorný svet, nie za to, koľko toho urobíš a zvládneš. Milujem ťa ako ženu, nie ako automat na výsledky a výkony. Vážím si ťa pre tvoje čisté srdce a myseľ plnú nápadov.
Nenech se prosím lapit do pavučiny iluzí, že si mě musíš zasloužit, získat nebo jakkoli koupit. Nenech se lapit do pavučiny, že tvoje hodnota jako ženy a člověka leží kdekoli mimo tebe. Někde venku. Tvoje hodnota se nedá měřit koši vyžehleného prádla, ani počtem mých orgasmů za noc, ani zlatem nebo lichotkami.
Vzpomeň si, že čím víc se toho snažíš stihnout a udělat, aby tě druzí milovali, přijali a respektovali … tím víc ztrácíš sebe sama a svou hodnotu jako ženy. Tím více se pro ostatní stáváš služebním robotem.
Ty jsi ta největší hodnota. Proto tě miluju. Zastav se a vnímej to. Přetni srpem života pavučinu lží a jen vnímej sebe. Svou duši. Svou hodnotu. Vnímej svoje nitro a svou podstatu. Tam je pravda. Tam je všechno. Tam jsi všechno. Dovol mi prosím ti připomenout pravdu, kterou stejně znáš …
úryvok od Aleša Vavrinca, celé si môžete prečítať tu:
https://ales-vavrinec.cz/2018/05/14/zenam/
